Lidé jsou dnes hrozně netolerantní. Dáš jednomu, jen tak maličko, skoro náznakově, po hlavě, a on by se proto chtěl, malichera, hned vážně prát...

Tolik různých bločků za tolik let! Kolik jich vlastně bylo? Suchým hadrem to kdysi začalo, pokračovalo se přes Bublající bahno, Zapíchnutý vidle ... a skončilo to u Letu mouchy, které nějakou dobu souběžně běželo spolu se zdejším Malým androidím tvítováním (které ovšem původně nemělo být deníčkem ani blogem, jen ... prostě malým androidím tvítováním). Malé androidí tvítování jsem v červnu 2015 přejmenovala na Let mouchy II, protože už to už dávno žádné androidí tvítování není a navíc Let mouchy I má od letošního února přeplněnou databázi a já stojím před problémem, jak to všechno nacpat do jednoho hnízda a na jednu adresu. A jestli to vůbec má cenu. Asi ne...
Alfa Betová - červen 2015

úterý 4. srpna 2015

Můžu k tobě?

Začátkem července jsme se Silvestrem vyrazili do cizích vod a navšívili představení Dívčí válka - nová éra.
Možná tím, že jsme za poslední roky přehlceni operou a baletem, či proto, že představení bylo super, zakoupili jsme ihned vstupenky na představení Můžu k tobě?, na které jsme se včera vydali.
http://www.letniscenanaharfe.cz/storage/images/SN_u_print.jpg

Jako kráva jsem se hodila do gala - tričko, sukně, pantofle, ale chtělo to spíš obnošenou bederní roušku a palmový lístek přes hrudníček. Byť bylo představení na letní scéně až od 20:00 hodin, teploměr oblizoval 30°C.
Každopádně jsem chvíli před sedmou vyrazila pro Silvestra do divadla, abychom jeli do divadla.
Kvíčale došla kapalina v klimošce, takže v ní bylo hodně, opravdu hodně teplo...
Na parkovišti v OC Harfa nebyl až takový problém najít místo pro zaparkování Kvíčaly.
Před osmou hodinou sluníčko ještě vesele pražilo, přesto jsme ale odolali volání přilehlé restaurace a směřovali na scénu.
Protože jsme měli v.i.p. V.I.P. vstupenky, na které pořadatel zapomněl, byli jsme po menším zmatku usazeni do první řady uprostřed. Jejich chyba...
V.I.P. místa jsou vybavena stolečkem a malým občerstvením pro dva diváky, kteří jsou nuceni sedět na šíleně nepohodlných židličkách, ze kterých po chvíli bolí řitisko, ale to snad je jediný zápor celého večera.
V.I.P. místo se stolečkem a občerstvením - voda, oříšky, mandle, černé i zelené olivy
Herci tu a tam chtějí po divácích, aby se zapojili do hry. Silvestr dostal nahrávku pukem, který za všeobecného veselí nechytil. Volba jiného herce padla na mne a to neměl dělat. No, ale snad se nakonec pobavil i on. Snad, když se mi po představení omluvil za svou drsnost...
Chvilka před začátkem představení, pak už mobil vypnu a schovám do tašky.
Respektuji přání všech divadelníků a během představení nepořizují žádné obrazové a zvkukové záznamy. Což mě upřímně mrzí...
Představení bylo skvělé, herci báječní. Pavlína Mourková a Jindra Kriegel (kterého pořád vidím u něj doma na zahradě, jak se mi šťourá v Kvíčale) celé představení téměř neslezli z rozpálené scény a byli skvělí, ale to byli vlastně všichni. Nejvíc mne překvapila Kristýna Podzimnková, kterou jsem kdysi zahlédla v šíleném seriálu Ulice, kde měla být dle scénáře taková... kladně unylá. No jo, škatulky. Zdání klame.
Braňo Polák si ze mne dělal legraci, ale to chudák nevěděl, kdo já jsem... :D

Když to shrnu - báječný večer, který nenarušily ani méně pohodlné židličky a kousající hmyzáci. Ráda bych do konce sezony stihla ještě představení Kdo se bojí postele, které mi pan Polák po skončení divadla doporučil. A protože je to představení o dvou hercích - Braňo Polák a Kristýna Podzimková - veřím tomu, že to nebude zkažený večer.
Doufám, že si zase seženu lístky do první řady. Nejlépe uprostřed...

1 komentář:

  1. V.I.P. se stolečkem a drobotinou na zobání vypadá úchvatně. :)

    OdpovědětVymazat