Lidé jsou dnes hrozně netolerantní. Dáš jednomu, jen tak maličko, skoro náznakově, po hlavě, a on by se proto chtěl, malichera, hned vážně prát...

Tolik různých bločků za tolik let! Kolik jich vlastně bylo? Suchým hadrem to kdysi na sklonku minulého tisíciletí začalo, pokračovalo se přes Bublající bahno, Zapíchnutý vidle ... a skončilo to u Letu mouchy. Let mouchy I má už bohužel přeplněnou databázi a tak svým tlacháním plním Let mouchy II.

neděle 20. ledna 2013

Pět let s Wlčicí za jedinou noc

Dnešní divadelní noc jsem prožila ve zcela jiném světě, s lidmi, které neznám, kteří neznají mne... Čirou náhodu jsem narazila na blog Wlčice, přečetla jeden post a pak už si nalistovala začátek jejího blogu a dočetla jsem až do posledního zápisu z 12. ledna tohoto roku. Při čtení jsem mnohdy vyprskla smíchy, ale i utírala slzy - a to jak před jejím koncem světa, tak i po novém začátku jejího bytí.
Wlčice je zcela jasně nesmírně bohatá dáma. Její obrovské bohatství je v jejích zkušenostech, v jejím vnímání světa, v jejím postoji k životu... i ke smrti... je bohatá v celém svém životě svým životem.
Po dočtení událostí z jejích posledních pěti let jsem jí chtěla poslat e-mail. Ale neudělala jsem to a asi ani neudělám. Nějak mi došel dech a nevím, co říct. Je si dovolím i nadále tiše nahlížet prostřednictvím jejího blogu do jejího soukromí.
Jestli bych se někdy měla před někým s úctou sklonit, tak jen před takovým člověkem, kterým je paní Wlčice Markéta. Děkuji světu za to, že mezi námi žijí i takoví lidé.
.............
Ne, nedávám sem přímý odkaz na její stránku, protože nevím, zda smím... už tak mi připadá troufalé, že jsem odkaz dala do svého blogovníku.

4 komentáře:

  1. Člověk by se občas asi měl zastavit a podívat se na svět trochu jinýma očima.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To určitě ano. Doporučuji návštěvu toho blogu. Já ještě vstřebávám dojmy a krotím emoční zmatek, který ve mne čtení Wlčice zanechalo.

      Smazat
  2. Děkuji za vše napsané... opravdu moc! ;-)

    OdpovědětSmazat