Dnes v noci jsem si v divadle zalezla do koutku a když se skoro všechno ztišilo, četla jsem... četla jsem si až do rána... Blog... deníček... zpověď... já prostě nemůžu přijít na to správné slovo. Pro autora dejme tomu takový maličký ventilek, pro mne zdroj čehosi, co ještě neumím pojmenovat. Snad léčba slepoty... zdroj energie... životní hodnoty... Jsem zmatená a rozpačitá.
Můj emoční zmatek, vzniklý čtením
vlčího blogu
se ještě nestačil uklidnit a už nastupuje další vlna bouřlivých
emocí...
jiný blog, jiný příběh... ale stejně obdivuhodný. Dnešní noc v
divadle jsem ho nestačila dočíst, natož defragmentovat emoce... Ale jsou skoro stejně silné jako ty vlčí...
Žádné komentáře:
Okomentovat