Lidé jsou dnes hrozně netolerantní. Dáš jednomu, jen tak maličko, skoro náznakově, po hlavě, a on by se proto chtěl, malichera, hned vážně prát...

Tolik různých bločků za tolik let! Kolik jich vlastně bylo? Suchým hadrem to kdysi začalo, pokračovalo se přes Bublající bahno, Zapíchnutý vidle ... a skončilo to u Letu mouchy, které nějakou dobu souběžně běželo spolu se zdejším Malým androidím tvítováním (které ovšem původně nemělo být deníčkem ani blogem, jen ... prostě malým androidím tvítováním). Malé androidí tvítování jsem v červnu 2015 přejmenovala na Let mouchy II, protože už to už dávno žádné androidí tvítování není a navíc Let mouchy I má od letošního února přeplněnou databázi a já stojím před problémem, jak to všechno nacpat do jednoho hnízda a na jednu adresu. A jestli to vůbec má cenu. Asi ne...
Alfa Betová - červen 2015

neděle 27. ledna 2013

Emoční vír

Dnes v noci jsem si v divadle zalezla do koutku a když se skoro všechno ztišilo, četla jsem... četla jsem si až do rána... Blog... deníček... zpověď... já prostě nemůžu přijít na to správné slovo. Pro autora dejme tomu takový maličký ventilek, pro mne zdroj čehosi, co ještě neumím pojmenovat. Snad léčba slepoty... zdroj energie... životní hodnoty... Jsem zmatená a rozpačitá.
Můj emoční zmatek, vzniklý čtením vlčího blogu se ještě nestačil uklidnit a už nastupuje další vlna bouřlivých emocí... jiný blog, jiný příběh... ale stejně obdivuhodný. Dnešní noc v divadle jsem ho nestačila dočíst, natož defragmentovat emoce...  Ale jsou skoro stejně silné jako ty vlčí...

Žádné komentáře:

Okomentovat