Lidé jsou dnes hrozně netolerantní. Dáš jednomu, jen tak maličko, skoro náznakově, po hlavě, a on by se proto chtěl, malichera, hned vážně prát...

Tolik různých bločků za tolik let! Kolik jich vlastně bylo? Suchým hadrem to kdysi na sklonku minulého tisíciletí začalo, pokračovalo se přes Bublající bahno, Zapíchnutý vidle ... a skončilo to u Letu mouchy. Let mouchy I má už bohužel přeplněnou databázi a tak svým tlacháním plním Let mouchy II.

čtvrtek 31. ledna 2013

Termínus technikus po druhé

Minule mne má krásná, nadějná a inteligentní kolegyňka dostatla termínem malá A4.
Dnes se jí podařilo překvapit mne snad ještě více termínem KRABICOVÁ ROURA.
Tož ode dneška zásadně uchovávám papíry formátu malých i velkých A4 jedině v krabicových rourách.

středa 30. ledna 2013

Z kým, z čím, s koho, s čeho...!

Tak tohle může napsat jen debil. Nebo debil a já. Nebo jen debil a i já jsem debil.
Opravovala jsem jeden nemůj web, ve kterém byla potřeba změnit něco v nadpise. Na osmi stránkách. Rychle jsem to přepsala, prohnala eftépéčkem a pak se zděsila, když mé oko bylo udeřeno shlukem písmen: ZÁLOHA S MINULÝCH LET. >>Prostor pro červenajícího se smajlíka propdajícího se hanbou do díry<<
Netušíc, jak to mé prsty mohly vyťukat na klávesnici, vše jsem okamžitě opravila a nahrála na web, pochopitelně do zcela jiného adresáře, než mělo být, tudíž chyba zůstala na svém místě a zbytek webu byl nahrazen zálohou, ovšem tentokrát již Z MINULÝCH LET...
Ó, jak děkuji, že mne podobné průsery z let minulých naučily zálohovat, zálohovat, zálohovat a zálohovat... a zálohovat...

úterý 29. ledna 2013

Hovory s kočkou

"Blážo, pojď, dám ti bonbonek..."
...
"Tak Blážo, copak je s tebou?"
!!!
"Bláží, proč jsi nasrštvaná???"
"Mrrouk grrrrmrrrouuuu!"
"Jo že tady mají kluci fotku a ty ne??"
"Mrouk!"
"Tak já tě zítra vyfotím a taky ti sem dám jednu, jo?"
"GRRR!!!"
"Jo ty chceš fotku hned?"
"Mrrrrrou."
"Tak co tuhle, může být???"
"Mňou!"
"A tahle??"
"Mňooo!"
"Můžeš mi říct, jak tam tu fotku mám přidat, když mi lezeš po klávesnici a strkáš ocas do oka a fousy do nosu???"
"Mňo mrrouuukk... mrmrou!"

"Tak Blážo, můžu to tak nechat?"
"Mrouk."
"A už si dáš ten bonbonek?"
"Mňooo."

Soupeři

Kocouří souboj - starý fotoarchiv
Máme dva kocoury, Tadeáše a Matýska. Občas si chtějí v kočkosouboji dokázat, kdo je silnější. A já nevím, jak mám od sebe soupeře rozeznat, když mají oba stejné ocásky...  

pondělí 28. ledna 2013

Slušné chování

Když rozverný koncertní mistr odcházel odpoledne z divadla, jen tak jsem na něj houkla, ať si užije hezký večer a hlavně, ať se chová slušně. Umělec se zastavil, prohňácl svůj mohutný plnovous a děl:
"Ano, já se mohu chovati slušně... ale... je to tak správně?"
A nasadil mi brouka do hlavy...

neděle 27. ledna 2013

PŽS

Na konci poklidné a proflákané neděle na mne dosedl PŽS (předžehlící syndrom), protože Himaláj nevyžehleného prádla nemůže počkat na Indy, neb zítra Silvestr potřebuje do divadla aslespoň dvě košile (protože moc dobře ví, jak ráda peru a žehlím a tak na sebe každou chvíli něco kydne, jsem mistr v odstraňování skvrn od čehokoli...), a tak v rozhodování, zda kafe nebo žehlička, zatím káva prohrává na celé čáře. Mrcha Božka sama žehlit nechce a takovejch peněz stála...
No a když už se s tím prknem vytáhnu a Božku zapnu, tak snad něco málo vypígluju...
Ach jo, to zase bude večer...

Emoční vír

Dnes v noci jsem si v divadle zalezla do koutku a když se skoro všechno ztišilo, četla jsem... četla jsem si až do rána... Blog... deníček... zpověď... já prostě nemůžu přijít na to správné slovo. Pro autora dejme tomu takový maličký ventilek, pro mne zdroj čehosi, co ještě neumím pojmenovat. Snad léčba slepoty... zdroj energie... životní hodnoty... Jsem zmatená a rozpačitá.
Můj emoční zmatek, vzniklý čtením vlčího blogu se ještě nestačil uklidnit a už nastupuje další vlna bouřlivých emocí... jiný blog, jiný příběh... ale stejně obdivuhodný. Dnešní noc v divadle jsem ho nestačila dočíst, natož defragmentovat emoce...  Ale jsou skoro stejně silné jako ty vlčí...

sobota 26. ledna 2013

Špatný den? A zrovna ne!

Ráno se mi ani trošku nechtělo vstávat, leč zaspat mi moje bolavá hlava nedovolila. Na lačno jsem zhltla něco hlavových farmak (já toho jednou budu litovat, vím...), zděsila jsem se při pohledu na venkovní teploměr, narvala na sebě několik vrstev ošacení a s agresivně depresivní náladou vyrazila do divadla, kde jsem neočekávala nic milého.
Alfa míní, leč Darja měni, protože když se tato dobrá duše přiřítila na zkoušku, hned jsem se nakazila její dobrou náladou. Navíc se ještě můžeme těšit na výjimečné představení, protože ona mu dokáže dát takový těžko definovatelný náboj a šmrnc, že ... to se nedá napsat, to se musí vidět.
A když ještě pan malíř, který maluje kanceláře, vykydnul z kbelíku modrý primalex na svého kolegu, krerý poté řval jak rozzuřený šmoula, den začal být vlastně docela fajn.
Třeba to vydrží až do skončení večerního představení.

pátek 25. ledna 2013

Hotovo bez třetího kandidáta

Tři dny volna utekly jako voda a já se pomalu zase chystám do našeho kulturního svatostánku a kupodivu se vůbec, ale ani maličko, netěším. Poslední dobou jsem nějaká divně znavená a přestože mám zimu a snih docela ráda, už se těším na jaro. Ani nevím, co zítra hrajem. Můžu se sice podívat do diáře, ale nechám se raději překvapit... (Snad to nebude představení, které mne dokáže rozdráždit... tak jo, bude, podívala jsem se...  překvápko se nekoná...)

Jo, a taky jsem byla volit. Z pána, který seděl za stolečkem v naší volební školičce, jsem lístek s třetím kandidátem nevymlátila a tak jsem volila, jak jsem volila, není mi z toho úplně nejlíp, ale volila jsem toho, kdo mi míň vadí (šíliené kriterium pro volbu hlavy státu), ale já prostě toho Miloše nemůžu i když se snažím.

U všech žížal

Přestože pravidelně ráno vstávám a probouzím se v poledne, dneska se to zatím nedaří. Poledne je za pár a já mám co dělat, bych udržela víka. Doma se mi nějak vykumuloval binec, takže bych potřebovala dát byt do stavu, aby mne nešlehlo, až v neděli dopoledne přijdu z divadla. A zatím jsem se dopoledne akorát dokázala  přežrat. Takhle nezhubnu...
A taky bych měla jít volit... Ale koho, u všech žížal, koho???

čtvrtek 24. ledna 2013

Debil, blbeček...

Debil, blbeček, debil, blbeček, debil, blbeček, debil, blbeček... a teď v televizní debatě dva blbečkové vedle sebe...

Cenzor

Zvíře blbé, cožpak se takhle dá něco napsat??? 
A to ještě ten zlotřilý kocouřisko uhnul, když jsem ho fotila, jinak byl na klábosnici jak širokej, tak dlouhej a děsně hlučnej (čti: předl jak rozhrkaný traktor). Když jsem vzala za účelem focení do ruky mobil, tak se chystal mi ukousnout nos s tím, že se blbě hýbu...

Moucha letí a lachtan relaxuje

Zima doma mi. Zlobí mi písmeno A na klávesnici, tož jsem ji čistila tak dokonale, že písmeno A zlobí míň, leč jsem cosi udělala s mezerníkem a udělat mezeru mne stojí tolik úsilí, jako kdybych tyto texty tesala do skal. Ale zase se u toho zahřeju...
Jo Jejko, moucha lítá!

středa 23. ledna 2013

Snídaně

Snídaně ráno cestou domů z divadla... není nad prasečí dietku. Mít kvalitnější fotomobil, tož by se i jiným sbíhaly sliny, páč bylo to žrádlo veliké... Jenom škoda, že k této poživatině byla k mání pouze kolalokova limča a nikoliv gambáč...

úterý 22. ledna 2013

Jednu decinku...

Divadelní klub. V koutě u okna sedí starý baletní Mistr a zcela zřetelně vzpomíná na doby své největší slávy.

"Marcelko... dal bych si jednu decinku...," objedává tiše Mistr u Marcelky.
Marcelka naleje decinku dobrého bílého vína a postaví ji před Mistra na stůl.
"Marcelko... dal bych si jednu decinku...," objedává tiše Mistr u Marcelky.
Marcelka naleje decinku dobrého bílého vína a postaví ji před Mistra na stůl.
"Marcelko... dal bych si jednu decinku...," objedává tiše Mistr u Marcelky.
Marcelka naleje decinku dobrého bílého vína a postaví ji před Mistra na stůl.
"Marcelko... dal bych si jednu decinku...," objedává tiše Mistr u Marcelky.
Marcelka naleje decinku dobrého bílého vína a postaví ji před Mistra na stůl.

.....................

"Marcelko, tak bych už šel... zaplatím.... Měl jsem jednu decinku bílého... sedmatřicetkrát..."

.....................

Ten chlap byl vždycky formát!

pondělí 21. ledna 2013

TO MUSÍM MÍT!

Tak by mne zajímalo, jestli tohle seženu, tak kde to seženu, jak to seženu, kdy to seženu, za kolik to seženu a kam to budu nosit? Ale musím to mít...

neděle 20. ledna 2013

Pět let s Wlčicí za jedinou noc

Dnešní divadelní noc jsem prožila ve zcela jiném světě, s lidmi, které neznám, kteří neznají mne... Čirou náhodu jsem narazila na blog Wlčice, přečetla jeden post a pak už si nalistovala začátek jejího blogu a dočetla jsem až do posledního zápisu z 12. ledna tohoto roku. Při čtení jsem mnohdy vyprskla smíchy, ale i utírala slzy - a to jak před jejím koncem světa, tak i po novém začátku jejího bytí.
Wlčice je zcela jasně nesmírně bohatá dáma. Její obrovské bohatství je v jejích zkušenostech, v jejím vnímání světa, v jejím postoji k životu... i ke smrti... je bohatá v celém svém životě svým životem.
Po dočtení událostí z jejích posledních pěti let jsem jí chtěla poslat e-mail. Ale neudělala jsem to a asi ani neudělám. Nějak mi došel dech a nevím, co říct. Je si dovolím i nadále tiše nahlížet prostřednictvím jejího blogu do jejího soukromí.
Jestli bych se někdy měla před někým s úctou sklonit, tak jen před takovým člověkem, kterým je paní Wlčice Markéta. Děkuji světu za to, že mezi námi žijí i takoví lidé.
.............
Ne, nedávám sem přímý odkaz na její stránku, protože nevím, zda smím... už tak mi připadá troufalé, že jsem odkaz dala do svého blogovníku.

sobota 19. ledna 2013

Někdo z nás asi není v pořádku

"Kolego, teď bych tě tady půl hodiny potřebovala, kdybys zde mohl zůstat..."
"Jistě Alfi, jen si skočím něco sníst."
"Jo, kdy přijdeš?"
"Nejdýl za půl hodiny."

pátek 18. ledna 2013

Petice za pívo a párek!

Dnes, courajíc s maminkou po Václavském náměstí, podepsala jsem u stánku s klobáskami petici za zachování těchto stánků. Protože Venclplac bez "rakoviňáků" a kouře a vůně při jejich opékání, by už nebyl Venclplacem, ale jakousi pochybnou uličkou s pochybnými živly...
Dala jsem si Václavskou klobásku s hromadou hořčice a bylo to veliká ňamka. Jen o chlebík jsem se podělila s jedním holubem. Dala jsem mu ho za jeho akrobatický výkon při přistávání na kluzké ploše.

Peněz plný mejl

Mého doménového mejla moc nepoužívám, ale mám ho, protože k doméně patří, leč téměř nikde a nikomu nedávám adresu, převážně používám mejlika od jahúúú a tak proč si dělat mišmaš v poště. Každopádně tu a tam zkontroluji mnou nepoužívanou schránku a tam jen mažu a mažu a mažu... Robůtci finančníčků jsou jak trpaslíci. Potvory, které vlezou všude...

Teprve publikováním zde jsem si všimla hned prvního mejlu nahoře... dostaňte svojí váhu pod kontrolu... taková nehorázná drzost, jak to asi První internetová Lékárna myslela???  Nějaké podání vysvětlení by to chtělo...
Abych tam na ně nevlítla!!! 

Noc šumivého ticha

To jsem to zase vymňoukla - takovejch hodin... to zase budu celý den nepoužitelná... Ale člověk míní a osud mění, jinak to nešlo. Každopádně cestou do postele jsem musela vyfotomobilovat první opravdovou zimu, spatřenou z okna ložnice... Líbí se mi to. To zase budou sračky, až to začne tát... 

čtvrtek 17. ledna 2013

Zle, matičko, zle, Schwarzenberci zde!


Karel Havlíček Borovský,  cca 1850
Píseň Čechů aneb kam dal náš národ rozum... 

Zle, matičko, zle!
Švarcemberci zde:
jeden, ten je jenerál,
a druhý je kardinál;
zle, matičko, zle!

Zle, matičko, zle!
Švarcemberci zde:
jeden drží karabáč,
druhý říká otčenáš;
zle, matičko, zle!

Zle, matičko, zle!
Švarcemberci zde:
jeden, ten je arcibiskup,
a druhý je taky špicbub;
zle, matičko, zle!

Bubák sklepní

Zvěřinci došlo krmivo a tak jsem se v tuto hodinu vypravila do sklepa pro další. A protože už několik let na chodbě nesvítí světlo, sešla jsem jen dva schody a vzdala jsem to s tím, že se zvěřinec bude postit, protože se nenechám osliznout nějkým bubákem. No, nakonec to neprošlo, tak jsem vzala baterku a kocoura na rameno a statečně jsem přinesla ze sklepa dvě konzervy... ale skoro jsem si strachy cvrkla, bez kocoura bych tam nevlezla ani náhodou!

středa 16. ledna 2013

Jako malá...

Jako malá si hraju s všemožnýma udělátkama, umožňující tento systém, takže obě zdejší postranní lišty jsou plné neuvěřitelných blbostí. Jednou z nich je i obsah mého twitteru, který téměř nepoužívám, či informace, odkud náhodný návštěvník této stránky zabloudil - i když mne před několika dny zaskočilo, že se mezi samými českými odkazy objevila i návštěva z Kalifornie...
Ale oproti mému domácímu bločku, do kterého pro všechno musím napsat nějaké -  alespoň trošku funkční - HaTlaMatLa kódy sama, je tohle pro mne veselé a pohodlné zpestření a dokud mne to bude bavit, budu si toho užívat až za dva rohy.

Maminko, já chci mlikó... aspoň litr...

Přišedši po blbé a dlouhé šichtě domů, přivítala mne zima a hladová kočata, a když jsem nakrmila a jinak obstarala veškerý domácí zvěřinec, zatopila a chtěla usednout ke kávě, zaskočila mě zlá skutečnost, že kafovar je rozbitý a do rozpustného kafe mi došlo mlíčko...

úterý 15. ledna 2013

Zkušenost

Dnes jsem se na vlastní kůži přesvědčila, že na blbce můžeme nadávat, ale NIKDY ho nesmíme kritizovat a už vůbec NIKDY mu nesmíme vytýkat jeho chyby.

Míca kam se podíváš

Živých koček mám habaděj, ale tenhle diář jsem prostě MUSELA mít... 

pondělí 14. ledna 2013

Letní selhání


Chtěla bych si rozsvítit světýlka na vánočním stromečku a také ta v oknech, za kterými je konečně bílá zima, zapálila bych františka a purpuru a zavrtala bych se na předlouhou dobu do postele s kvalitní četbou (a hromadou jídla).

Místo toho si roszvítím světýlka pračky, zapnu žehličku a pak na chvilku možná i zalezu do postele, bych z ní ráno radostně mohla vyskočit a klusat do divadla, kde budu zase do rána...

Zimo, sice sis dala se svým příchodem načas, ale stejně jsem nezvládla vyhrát ani jeden milionek a kdysi oblíbená polozapomenutá literární dílka se díky mému stěhování ocitla kdoví kde...

Slibuji, že na příští zimu se v létě lépe připravím. Kašlu na dovolenou v Dubaji i cestu na Kanárské ostrovy, nepojedu ani za tetičkou do Adelaide a budu poctivě celé jaro, léto i podzim obíhat antikvariáty...

Já si prostě příští zimu u toho zapáleného františka o Petru Nezdarovi, Hatince a Píčkovi s Azachiášem Alibabou, o nudli, cezené přes kanál u primátora Dittricha zkrátka přečtu a basta fidli.

neděle 13. ledna 2013

Termínus technikus

Při všední a nudné pracovní neděli mne dostala poznámka kolegyně, že máme v šuplíku malou A4 a velkou A4. A přitom jsem tam našla jen A5.... hmmmm...

Kulturní okénko

Kam za kulturou?  

Snad bude průběžně aktualizováno...

Státní opera Praha
Národní divadlo
Kolowrat
Nová scén ND
Divadlo Na Fidlovačce


Odkazy a linky všeliké

Okazy všemožné, co mne kde zaujalo 

a co budu průběžně aktualizovat (možná...)

Blogy, deníky a zápisníky

GattaroFiori di zagara
Google blog 
Jejka  
Kultura kriplů
Arthur Dent 
Moje rodina a jiné katastrofy II.  
OK1CDJ's Blog
Silvestr
Wlčice
Yfča Pé
Šuplíkárna Janah
Jerryho Chaos
Poznámky prdlé prvomatky 
POOH
Michal Malý
Vlkovo
Zrcadlo
Denik Ostravaka
Šamanovo doupě
Tlamiczka
Vosa na jazyku
Egi
Elka
RS.reality show
Neviditelná kočka
Deníček Yuhůův
Chinin
Ozogan
Cukroholik
Rybičky, rybičky, rybáři jedou
Heol Loar a její Oranžová krabice
Semplicemente io shane
Magicaidea
Ti semplifico la vita
Le dolci tentazioni di Kelly
Cioccofondente

 

sobota 12. ledna 2013

Děs

Sednu si k počítači s tím, že poběžím do Swampu a cosi mě zašimralo na krku. Chtěla jsem se poškrábat a ono mi to vlezlo na ruku a byl to pavouk a málem mě šlehlo. Zvíře ono drzé skočilo na noťase a pak zdrhlo někam nevím kam a co já teď????

Mistero

Il segreto della creatività è saper nascondere le proprie fonti.

Zítra ráno vstanu v poledne

"Zítra ráno vstanu v poledne," prohlásila jsem včera.
A jak jsem řekla, tak jsem udělala...
Je prima, když se tu a tam dodrží dané slovo.

Dé test

Docela překvapení, když něco funguje... Ve středu jsem objednala předplatné a v pátek už můžu studovat :-D

pátek 11. ledna 2013

Howgh

Z voleb jsem rozpačitá na druhou. Bylo nám předhozeno devět lidí. Každý, ať volí, koho chce, ale proč, propánajána PROČ se hned ti, kterým se moje volba nelíbila, pouštějí do vulgarit a urážek? To jsme fakt národ pivních dacanů, kteří se nezmůžou na normálni diskuzi bez urážek a sprostých nadávek??? Taky se mi nelíbí volba těch, kdo volili někoho pro mne naprosto nepřijatelného, ale nemíním říkat, že ten či onen kandidát je ...místo pro vulgaritu... a už vůbec ne, že ten, kdo volil toho onoho, kdo mně se nelibí, je primitiv a kretén či  ...místo pro vulgaritu..

A je tam, jasnosti...

Svůj nepatrný, slabý hlásek jsem vhodila do urničky s prazvláštním pocitem rozpačitosti. Ne, nemám radost z toho, co jsem volila, ale nic méně horšího jsem nevymyslela. Ne, nevím, jestli se stydím. Snad trošku ano. Ale kdybych volila jinak, třeba bych se styděla trošku víc. A v jednom případě bych se styděla trošku hodně... Snad jsem dala hlas nejmenšímu zlu... vždyť za Rakousko-uherska to tady snad nebylo tak strašný...

Volit, či nevolit

Toť otázka... Já bych se na to nejraději vykašlala... ale co když ten můj nehlas přidá bod Modrému Čolkovi? Jenomže, koho, soudruzi, koho??? Kdo mne z nabídky prezidentských kandidátů nejméně vadí? Panoptický děs... Tak já k těm volbám tedy půjdu. Nebo ne??? Já nevím... ale jo, splním svou občasnkou povinnost. Nebo ne?
Každopádně přímá volba prezidenta České republiky nemůže dopadnout jinak, než špatně.

Volební premiérová zima

Premiérová divadelní noc byla náročná. Po představení na raut dorazil ve svém prazvláštním vozítku i sám pan autor. Rána jsem se nemohla dočkat a domů jsem se brodila sněhovými závějemi a vánicí. Dnes začínají prezidentské volby. Asi půjdu volit. Netuším koho, ale tři z devíti nedám ani za peníze. Takže někoho z těch zbylých šesti... někoho, kdo mi nejméně vadí. Těžko vybrat, když mi vadí všichni docela dost... Jdu se na to vyspat a pak se hukáže, kdo z nich! Třeba nakonec k těm volbám ani nepůjdu... třeba zapadneme sněhem...

čtvrtek 10. ledna 2013

Světová premiéra

V divadle máme dnes neuvěřitelnou premiéru. Světovou...
A ke každé premiéře patří notná dávka nervozity, shonu a stresu, takže na jídlo mnoho času nezbývá a požírá se leckde leccos.
Díky tomu mohla vzniknout i tato fotografie, kterou jsem nazvala; "Můj oběd s generálem".

To nevzhledné cosi s vidličkou před generálem je docela poživatelný šopák.

 Připraví se pánové a dámy orchestru, pánové a dámy baletu,, pánové a dámy sóli,  sbor na scénu... za minutu začínáme...
Pan oponář...

Na jevišti začalo představení.

středa 9. ledna 2013

Toť otázka...!

Expíc Loqicka, sleduji jedním uchem a jedním okem prezidentskou debatu, která právě běží na ČT24 a stále se mi do mysli vkrádají různé šejkspírovské otázky:
Emigrovat či neemigrovat? 
Blít či neblít?
Debaty se zúčastňují pánové Franz, Dienstbier a Schwarzenberg...

Hýřím či nehýřím???

Ve schránce jsem měla dopis s nabídkou, bych si výhodně pořídila předplatné časopisu dTest a v obálce byl taky přiloženej dáreček - lupička velikosti kreditní karty. V minulosti jsem měla už několik čísel v ruce a párkrát jsem měla nutkání si toto předplatné pořídit. Ukázala jsem Silvestrovi akční slevovou nabídku a ten rád dobrovolně musel souhlasit, že časopis prostě odebírat musíme. A jako bonus dostaneme 10 loňských čísel. Juuu, to budu zase chytrá!!!

úterý 8. ledna 2013

100 . . . 115 . . .



Ladovská zima

Tento způsob zimy zdá se mi poněkud rozmarným... Cestou domů z divadla jsem měla úplně mokrý peří. V bundě, pochopitelně...

Další ráno


Tak tady máme další ráno. Obloha s naducanými mráčky, něco spadne, sluníčko v pryč a světla před divadlem spolu s mobilfoťákem se snaží simulovat jeho záři. Za snahu dávám malé, bezvýznamné plus, protože chci sníh a mráz nebo léto. A basta fidli.

AIUTO!!!

Oh no!
Collega di lavoro ... si tolse le scarpe ... disgusto grande ... arma biologica ... non posso sopravvivere!!!

pondělí 7. ledna 2013

Každé ráno vesele...

...vyskočíme z postele... Kdo to řekl, takovou blbost?
To je přece proti přírodě, chodit do práce za tmy a lednového deště, zvláště když je pod peřinkou tak teploučko...

Saluto per mia figlia

Non devi adoperarti perché gli avvenimenti seguano il tuo desiderio, ma desiderarli così come avvengono, e la tua vita scorrerà serena.

neděle 6. ledna 2013

...večer...!

Mareček, Hujerovi, Plha a Hliník vedle kuchyňského zátiší, které bezmezně miluji, jsou mými společníky pro tento večer...

Kocour spí

Kocour spí a tak jsem mohla vyfotit tu šrajtofli.

Žehlení u TV

Měla jsem naplánováno, že až večer vstanu, pustím si televizi a něco málo vyžehlím, by jsme se Silvestrem nechodili jak amnestovaní. A protože k žehlení potřebuju mimo zmuchlaného prádla i žehličku, prkno a nějaký koukatelný program v televizi, mám velký, převeliký problém, protože nejdůležitější ingredience tohoto jaksi není... Abych si pustila Cimrmana na videu nelze, páč je to nějaký rozbitý a tak jsem odkázána jen na programy v televizi. Stačil by mi i mírně stupidní program... jenže kde nic není, ani čert nebere. Tak snad něco málo vyžehlím u Marečka, co podává to péro...

Večer moudřejší rána

Po službě přišedši domů a nakrmivši kočata, zjistila jsem, že mám krví podlitý zrak, páč mi v očičku levém praskla žilka a krev mi zalila třetinu bělma a moc mi to sluší. Jen nevím, jestli je to tou úžasnou, téměř ladovskou zimou, nebo noční službou, nebo tím, že mi po noční přišlo střídání o něco později... Je prima, že zítra ráno zase klušu do divadla a budu tam až do kdoví kdy... Měla bych žehlit. Jdu spinkat.

Per Jejka

Vivi ogni giorno della tua vita come se fosse l' ultimo.

Jak vyfotit peněženku

A na druhý pokus se zadařilo!!!
Hm, tak snad příště.....

sobota 5. ledna 2013

Dáreček

Ježíšek mi nadělil peněženku. Sice není červená a nebyla v ní ani korunka, ale je to moje nejkrásnější peněženka na světě. Je tak krásná, že jsem neodolala a pokusila jsem se jí vyfotit...

Péro zuřivého páva

Abych se měla čím chlubit

Senso...?

L'uomo ragionevole si adatta al mondo. L'uomo irragionevole pretende che il mondo si adatti a lui. Perciò il progresso è opera di uomini irragionevoli. GBS

čtvrtek 3. ledna 2013

Nedallas

Tak jsem se podívala na pokračování proslulého seriálu Dallas a zřejmě nebudu vědět, jak to dopadne, protože už tímto televizi ani své psychično huntovat nebudu.

Taky máme jeden...

Ale foťte to, když je vysoko a ve tmě...

Stromeček u maminky

Vánoční stromeček, na kterém není nic zvláštního - jenom obyčejný stromeček postnutý v euforii, že mám mobil, se kterým neumím telefonovat, ale který umí hromadu jiných věcí...

Mamča u Venouše

Silvestrovská procházka s maminkou po Václaváku a když už zajíždím ten mobil... zbytek fotek je v Nikonítku a ty než se dostanou z karty do PC...

Myšák

Spatřivši Myšáka pobíhajícího u sousedů, zavolala jsem ho a to blbé koče ke mne mazalo přes ploty, chodníky a silnice tak bezhlavě a hladově, že kdyby jelo kolem auto, tak by ho mohlo přejet. Jenže nic nejelo...

Televize

Jupí, dávaj Monka!

Nevim proč

Nevim co se děje, ale přestože doma pořád topíme stejně a venku nejsou žádné velké mrazy, tak docela klepu kosu a v bytě je fakt nebývalá zima... Mno, tak to vidím na talíř dršťkový polévky a pak se zřejmě zachruju s kočkama do duchen. Kočky už tam na mne čekaji a předehřívají peřinku... to se neodmítá.

Snad hotovo

Dát mi do ruky to malé cosi, které má ten divnej operační systém a navíc dostat úkol naučit se něco s bloggerem, tak to je neštěstí pro domácnost. Základy jsem už snad pochopila, takže snad dokážu na chvíli vypnout počítač i mobil a dělat něco smysluplného... jako třeba vytřít...

Nemam brejle

A tak jsem zvědavá, jak to dopadne - už jsem se vrhla do peřin a zkouším tohle postnout mobilkem... A prd na to vidím...

E-mail z Jahúúú

Tož na tohole jsem fakt zvědavá...třeba se to rozchodí... a esivá jo, tak pak přijde další nervák, a to zkusit to mobilem... *8-&gt; day dreaming

středa 2. ledna 2013

Tento...tato... toto zde

Leden 2013
 Informační hodnota tohoto deníčku je nulová. Vznikl z mé prapodivné potřeby ventilovat nějaký plk a Fejsbůk je mi proti srsti, Twitter mi nesedí a můj starý blog jinde je o nečem jiném a také není nafukovací a už se toho tam moc nevejde a přikupovat další místo budu až ve chvíli, kdy zjistím, že mi to tady nevyhovuje...

Koncem roku 2012 jsem se stala majitelkou chytrého přístroje, který umí fotit, budit, počítat, svítit, excel, word, mejl, brouzdá celkem svižně po internetu, na blogger odesílá příspěvek i s fotkou jedním kliknutím, má téměř dokonalý diář, který se automaticky synchronizuje s erárním pracovním, takže kdykoliv a kdekoliv vím, kdo je v divadle a co se hraje... a i jiný...
Tento přístrojek umí i telefonovat a posílat smsky, jenže to je jeho funkce druhotná, kterou výrobce zřejmě zařadil jako nepotřebný a nedokonalý doplňěk k ostatním funkcím. Každopádně v klidu a s trochou trpělivosti se z toho zatelefonovat dá...

Tudíž 1. 1. 2013 (neplánované, leč hezké datum) vznikl tento deník a uvidíme, bude-li jeho život jepičí či ne.  Možná ztratím mobil a seženu Aligatora a je po publikování... Nebo mě to přestane bavit... nebo mě klepne... nebo cokoliv.
 

O tom, že stránka je zbytečná není pochyb, ale mě to baví.
 

Leden 2014

Rok s rokem se sešel a všechno je jinak. Twitter mě začal bavit a tu a tam tam i něco prohodím a ráda si čtu skupinku mých sledovaných, které si vybírám docela pečlivě, abych stíhala... 

Můj první chytrý telefon se ukázal nebýti tak chytrým a byl vyměněn za jiný chytrý přístroj, který jsem přepečlivě vybírala a vybrala jsem opravdu chytrý chytrý mobil.

Z malého androidího tvítování se postupně stal obyčejný občasný blog, ale zatím mě pro něj nenapadl vhodnější název...

Červen 2015

Malé androidí tvítování přejmenováno na Let mouchy II 

úterý 1. ledna 2013

Android...???

Kdo to vymyslel, toho to... tamtoho... Androida? No to je takovej... nepěkná věc... Já se z něj asi to... no tamto, protože to vůbec, ale vůbec ještě víc nepěkná věc, co já to mám za dětství s tím onim divnym Androidou, to je... no co to je...no toto... já to asi... třeba asi to oknem... zavřeným... nebo do kanálu s tím... mi jebne z toho.