Lidé jsou dnes hrozně netolerantní. Dáš jednomu, jen tak maličko, skoro náznakově, po hlavě, a on by se proto chtěl, malichera, hned vážně prát...

Tolik různých bločků za tolik let! Kolik jich vlastně bylo? Suchým hadrem to kdysi na sklonku minulého tisíciletí začalo, pokračovalo se přes Bublající bahno, Zapíchnutý vidle ... a skončilo to u Letu mouchy. Let mouchy I má už bohužel přeplněnou databázi a tak svým tlacháním plním Let mouchy II.

čtvrtek 13. června 2013

Tak nám zabili Ferdinanda...

aneb 

Od Průseru k Průseru na věčné časy a nikdy jinak.

 
Ministryně kultury se pochválila za dobře odvedenou práci a dobrovolně musela uznat, že rezignace je v tuto chvíli pro ni nejlepší. Škoda, že se ve výčtu svých úspěchů nezmínila o našem divadle, pro které je jeji rozhodnutí víceméně likvidační. Kolik sezon ještě vydržíme? Jednu? Dvě? A copak asi o nás bez nás rozhodne nový ministr? Pochybuji, že by se nás ještě někdy někdo na něco ptal...
Doma jsem přestala topit v kamnech, z džungle na zahradě udělala centimetrový pažit (a přiznávám, že mi to s nalakovanými nehtíky, bílých kraťasech a bílých sandálkách se sekačkou chrlící mokré zelené sračky moc slušelo - zvlášt když bylo hotovo... ), do toho v práci práci pro čtyři, kterou děláme tři, ode dneška zůstáváme do sehnání náhrady jen dvě (já a moje milá kolegyňka Brunetka) a začíná nám Smetanova Litomyšl... spíše tedy dle zkušeností z předchozích let Lihomyšl, páč pak bylo vždy v álejích nablito.
Navíc nám udělali šťáru ve vládě a pomalu dochází na má slova, že můžeme být rádi, že u nás jen "chčije a chčije".

Žádné komentáře:

Okomentovat