Lidé jsou dnes hrozně netolerantní. Dáš jednomu, jen tak maličko, skoro náznakově, po hlavě, a on by se proto chtěl, malichera, hned vážně prát...

Tolik různých bločků za tolik let! Kolik jich vlastně bylo? Suchým hadrem to kdysi na sklonku minulého tisíciletí začalo, pokračovalo se přes Bublající bahno, Zapíchnutý vidle ... a skončilo to u Letu mouchy. Let mouchy I má už bohužel přeplněnou databázi a tak svým tlacháním plním Let mouchy II.

neděle 5. ledna 2020

Duhový most II

Ani ne před třemi týdny jsem tady psala, že mi odešel na věčně prosluněné louky můj starý kamarád Tadeášek. Ten báječný kocourek, se kterým jsem mnohokráte dělala PF k novému roku. Dnes večer za ním Duhový most přešel můj další velký kamarád Matýsek, kterého v listopadu 2001 někdo za deště a zimy vyhodil z auta a já si ho vzala. Tři dny jsem tehdy bojovala o jeho život, který veterinář chtěl okamžitě ukončit. Nevzdala jsem to a tak jsme mohli s Matýskem prožít devatenáct let plných vzájemné upřímné lásky i přátelství.
O jeho život jsem bojovala i loni v říjnu, když si zlomil stehenní kost. Zvládli jsme to a Matýsek se dál těšil dobrému zdraví, i když už silně nedoslýchal a trošku pajdal. Bohužel zdravou nohu namáhal tak, že i ta nevydržela a zlomila se také. Matýsek i já bychom další zlomeninu zvládi, ale komplikace s peristaltikou střev již byly nad naše síly. Musela jsem udělat to strašné rozhodnutí a Matýskovi dopřát důstojný odchod. Podle veterináře jsem mu nedopřála maximálně 48hodinové utrpení.
A tak Matýsek dnes večer přešel Duhový most za Velkou Kočkou a svými kamarády, Tadeáškem a Kubičkou. A určitě si na věčně zelené a prosluněné louce najde i mnoho dalších kamarádů.
Kluci moji, budete mi moc chybět. Miluju vás! Nikdy na vás nezapomenu!

1 komentář: