Lidé jsou dnes hrozně netolerantní. Dáš jednomu, jen tak maličko, skoro náznakově, po hlavě, a on by se proto chtěl, malichera, hned vážně prát...

Tolik různých bločků za tolik let! Kolik jich vlastně bylo? Suchým hadrem to kdysi na sklonku minulého tisíciletí začalo, pokračovalo se přes Bublající bahno, Zapíchnutý vidle ... a skončilo to u Letu mouchy. Let mouchy I má už bohužel přeplněnou databázi a tak svým tlacháním plním Let mouchy II.

úterý 3. dubna 2018

Nepouštět na saka!

Jak jsem se tady tomu moc poslední dobou nevěnovala, chci jen na okraj zmínit něco málo mých názorů na dění v naší malé zemičce.
Teď si maličko zariskuji, že přijdu i o těch pár pravidelných čtenářů, kteří mi tady zbyli, ale musím napsat, že pan Zeman není, nebyl a nebude můj prezident.
Ve druhém kole prezidentských voleb jsem patřila mezi ty voliče, kteří dali hlas panu Drahošovi jen proto, aby ho nedostal Zeman. No, stalo se, a mně nezbývá nic jiného, než toho zlého, pomstychtivého, ješitného a sebestředného pána další dobu nějak vydržet. 
Můj tatínek byl velmi klidný muž, který nepoužíval vulgarismy (bohužel, toto jsem po něm nezdědila a leckdy láteřím velmi nehezky), ale když se svého času v televizi objevil soudruh Biľak, tatík zapomněl na svou slušnou náturu a řval cosi o bolševických kurvách. 
Kdoví, jak by táta reagoval dnes. Myslím, že Biľak byl docela ořezávátko proti dnešním mocným. 
Já nadskakuji vždy, když slyším mlít nesmysly soudruha Burešeabiše a taky se moc neovládám, když slyším Faltýnka, Okamuru nebo hvězdu Ovčáčka. 
V ´89 jsem proti komunistům zvonila klíčema na Václaváku a na Letné. Nikdy by mne nenapadlo, že budu chodit na Václavák zvonit za stejnou věc klíčema znovu. A snad se lidé pomalu probudí a jednou zase naplníme tu Letnou a ta bolševická smečka už v naší malé zemi definitivně skončí.

Přečetla jsem si knihu Boss Babiš, viděla jsem Selský rozum. Mnoho lidí mi říká, že tato díla jsou zmanipulovaná a plná lží, že je to kampaň a účelovka, ale již něco pamatuji a když vidím, jak to dnes vypadá, věřím tomu. Cenzura už vystrkuje svoje drápky a pokud to nezastavíme, bude hůř.
Stát možná je jako firma. Stát se možná dá řídit, jako firma. Jenomže majitelem této firmy je lid a vláda její zaměstnanci. Když je to naopak, tak to nefunguje. Nemůže.

Jo, a taky jsem byla po mnoha letech v kině. Přestože mne chvílemi trošku mrazilo, moc jsem se pobavila. Prezident Blaník nemá chybu.

A Milion chvilek pro demokracii taky není špatná myšlenka. Ještě pořád doufám, že se něco změní.

Naděje přece umírá poslední...

4 komentáře: