Lidé jsou dnes hrozně netolerantní. Dáš jednomu, jen tak maličko, skoro náznakově, po hlavě, a on by se proto chtěl, malichera, hned vážně prát...

Tolik různých bločků za tolik let! Kolik jich vlastně bylo? Suchým hadrem to kdysi začalo, pokračovalo se přes Bublající bahno, Zapíchnutý vidle ... a skončilo to u Letu mouchy, které nějakou dobu souběžně běželo spolu se zdejším Malým androidím tvítováním (které ovšem původně nemělo být deníčkem ani blogem, jen ... prostě malým androidím tvítováním). Malé androidí tvítování jsem v červnu 2015 přejmenovala na Let mouchy II, protože už to už dávno žádné androidí tvítování není a navíc Let mouchy I má od letošního února přeplněnou databázi a já stojím před problémem, jak to všechno nacpat do jednoho hnízda a na jednu adresu. A jestli to vůbec má cenu. Asi ne...
Alfa Betová - červen 2015

sobota 2. července 2016

Poslední opona

Moje pracovní, studijní, rodinné a kdovíjaké ještě povinnosti mne neodradily od poslední návštěvy mojí drahé Státní opery.

Poslední Turandot, poslední představení, poslední mejdan. O přestávce jsem si dala rande s panem V. Sejdeme se před pravými dveřmi hlavního vchodu do historické budovy o první přestávce prvního představení ve zrekonstruované Státní opeře. Snad se toho dožijeme. A pokud ano, tak určitě přijdu. A ráda.

Děkuji všem zúčastněným za báječné představení, které nenarušila ani kolize s kulisou na jevišti a nedostatečně vyjetým schodištěm.  Nevadilo ani upadnutí pána sboru na jevišti - i přesto, že vás všechny dobře znám, připadalo mi díky tomu představení takové... lidštější. Snad jen nakonec dámy a pánové orchestru mohli posečkat, než padne poslední opona...

V narvaném hledišti jsem neviděla mnoho známých tváří, ale doufala jsem, že to dám i sama. Chvilku to trvalo, protože vůkol bylo mnoho cizinců, neznajíc naší situaci, ale standing ovation při posledním představení být musel.  A byl. 

Půl hodiny před začátkem už bylo v hledišti docela plno
Potom už jen pár fotografií a objetí na jevišti a posezení v rekvizitárně a divadelním klubu, které se protáhlo do časných dopoledních hodin.
Poslední snímky po představení
Maskot divadla pan K.... a jeden z posledních pohledů do hlediště
Bylo s vámi fajn. Dávejte na sebe pozor - a hlavně ty, Barunko!
Držte se. Už nikdy nebudu patřit mezi vás, ale budu vás stále z povzdálí a z druhé strany sledovat.

Ale nikdy neříkej nikdy...

Takže kdoví...

Žádné komentáře:

Okomentovat