Lidé jsou dnes hrozně netolerantní. Dáš jednomu, jen tak maličko, skoro náznakově, po hlavě, a on by se proto chtěl, malichera, hned vážně prát...

Tolik různých bločků za tolik let! Kolik jich vlastně bylo? Suchým hadrem to kdysi na sklonku minulého tisíciletí začalo, pokračovalo se přes Bublající bahno, Zapíchnutý vidle ... a skončilo to u Letu mouchy. Let mouchy I má už bohužel přeplněnou databázi a tak svým tlacháním plním Let mouchy II.

středa 12. února 2014

Nestíhačka

Po nějaké době jsem se zase dostala to takového kolotoče, že nic nestíhám. Práce - domů - práce - domů.... a na nějaké aktivity mimo tato dvě místa nezbývá čas. V práci ještě jakž takž funguju, ale doma se mi chce čas většinou jen prospat - což poslední dny většinou i činím. Včera mě moje malý Mimi vytáhlo do Štěrbohol po obchodech a slevách, procouraly jsme tam opravdu celý den, nožičky jsem měla ušoupaný až ke kolínkům, leč netutratily jsme nic, protože obchody byly přeplněné módou pro dámy narozené do roku 1925 a pokud se tam objevilo něco pro nás, později narozené, bylo to velikosti na nezletilé anorektičky.
Večer jsem s velkým Mimi skočila na jedno dvoupivo a pak už doma zase padla do peřin. Dnešek bych nejraději také prospala, ale musím vyrazit s maminkou a její pesou na veterinu, takže smůla. A večer do divadla, domů ráno, pak večer do divadla, domů ráno... mám toho plný zuby a už aby bylo jaro.

4 komentáře:

  1. Mám pocit, že jaro už skoro je. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Ale jo, ale pokud budu nosit zimní bundy, není to ono... a navíc je na můj vkus stále málo světla.

    OdpovědětVymazat
  3. V únoru mám taky vždycky pocit, že melu z posledního. Pořád je málo světla. No, ještě měsíc a snad bude líp. Tedy pokud nevypukne konečně zima. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevadí mi, že jsou krátké dny, ale že je i přes den zamračeno a sluníčka jako šafránu. A navíc - loni jsem se koncem února nemohla prohrabat pro sníh do divadla... Tak třeba si ještě užijeme.

      Vymazat