Lidé jsou dnes hrozně netolerantní. Dáš jednomu, jen tak maličko, skoro náznakově, po hlavě, a on by se proto chtěl, malichera, hned vážně prát...

Tolik různých bločků za tolik let! Kolik jich vlastně bylo? Suchým hadrem to kdysi začalo, pokračovalo se přes Bublající bahno, Zapíchnutý vidle ... a skončilo to u Letu mouchy, které nějakou dobu souběžně běželo spolu se zdejším Malým androidím tvítováním (které ovšem původně nemělo být deníčkem ani blogem, jen ... prostě malým androidím tvítováním). Malé androidí tvítování jsem v červnu 2015 přejmenovala na Let mouchy II, protože už to už dávno žádné androidí tvítování není a navíc Let mouchy I má od letošního února přeplněnou databázi a já stojím před problémem, jak to všechno nacpat do jednoho hnízda a na jednu adresu. A jestli to vůbec má cenu. Asi ne...
Alfa Betová - červen 2015

čtvrtek 30. dubna 2015

Když nevíte coby, aneb "Vítej do rodiny, staroušku!"

To jsem si říkala, že to tady zase začnu používat tak, jak to bylo původně myšleno. Moc se nezadařilo a mí pravidelní dva čtenáři mne zřejmě opět opustili.
Ale co jsem za uplynulý měsíc mohla nabídnout? Povídání o novém kolegovi, ze kterého se opět vyklubal tydýt, ještě navíc paranoidní a vůbec nějak celkově labilní? Anebo to, že se včera přišel podívat kolega nový a ze kterého mám pocity poněkud smíšené? Už rok je to stále dokolečka dokola a mě to nebaví.
Takže s posledním čarodějnicovým dubnem dělám tlustou čáru a uvidíme, jak se zadaří v květnu a měsících dalších.
Duben zakončím tím, že jsem byla v pondělí večer sama doma a z nedostatku jiné činnosti a absence koukatelného pořadu v TV jsem lezla po internetu, skončila na Aukru a tam u jedné téměř končící aukce...
Čyři hodiny do konce... Hm... to nechci, to nepotřebuju... takovej krám....
Tři hodiny do konce... opravdu je to krám, seženu si lepší....
Dvě hodiny do konce... No... že bych zkusila ... Ba ne, je to kravina...
Hodinu do konce... Ale nevypdá špatně....
Třicet minut do konce... Kašlu na to, nechci ho..
Dvacet minut do konce... Můžu bez toho žít???
Deset minut do konce... Jasně, je to kravina. jdu si radši udělat kafe.
Dvě minuty do konce... Sakra, jaký mám to heslo na Aukro???
Minuta po skončení aukce: Gratulujeme, vyhráli jste.
No jo, už jsem vyhodila v životě víc...
Dneska jsem po noční před noční, a proto hodinu na to, co jsem usnula, přišel balíček.
Odesíatel velmi plýtval lepicí páskou, ale...
...záhy jsem předmět dostala z krabice ven
Precizně zabaleno, koukám...Černá smršťovací folie, bublinková folie...
...bublinková folie, černá smršťovací folie...
...černá smršťovací folie, bublinková folie...
Konečně předmět!!!!
Ne ne... už ne.... :D
Odesílat byl převelmi pečlivý nebo se musel zbavit obalových materiálů...
Trpělivost růže (v tomto případě sklo) přináší!
Setkání nového se starým... rozdíl mezi tělem a sklem je něco přes 40 let
První snímek pořízený jen tak z ruky z okna... Myslím, že budeme kamarádi!
No a teď jenom vyleštit vysavač a FRRRR na Šibeniční vrch.
Foťák beru sebou!

2 komentáře:

  1. Koukám, že předmět byl zabalen a připraven na Českou poštu. Velmi kvalitní práce. Dovedu si představit, že se tak balí uranové hlavice.

    A jinak - moc pěkné. A foto?? Na to, že to je z ruky a jen tak - špica!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to kluk poctivej, železnej, takže docela váha... ale já se s ním skamarádím!

      Vymazat