Babička po třetí

S mým drahým polovičkou máme dohromady čtyři děti - každý svoje dvě, ale nějak nám to nevadí a bereme to všechno za své. Máme je rádi bez rozdílu všechny a všechny bychom bez rozdílu i zflákali...
Tři z našich děťátek si pořídily vlastní děťátka - ovšem s termínem narozenin se to moc nepovedlo, to zase bude po Vánocích finanční katastrofa...

26. 2. 2016 - první holčička
25. 2. 2018 - druhá holčička
11. 3. 2019 - třetí holčička

Naše čtvrté dítko oznámilo, že tolik neteřinek mu k naplnění mateřských pudů stačí a na další holčičku se nechystá. Tož uvidíme.
Všechny maličké holčičky i jejich maminky a tatínkové jsou krásné a zdravé, takže je vlastně všechno v pořádku.
 

Za pár už je fuč...

Tož pomalu můžeme letošní rok zařadit mezi ty, které jsme prožili a ... přežili. Snad to nezakřiknu a dožijeme se všichni ve zdraví následujícího roku.

Mateří posilovna

Jako správná babička jsem se, klasicky po noční a před noční, vypravila za svým miminkem, abychom s jeho miminkem navštívily pediatra a absolvovaly novorozeneckou poradnu.
Po noční jsem byla značně zdechlá, vypadajíc mnohem hůř, než obvykle, ale předpokládám, že už by si mne s maminkou nikdo nespletl, i kdybych byla dokonale odpočatá, nalíčená od profíků a oháknutá od Saint-Laurenta.

Prima víkend

Několik uplynulých let se můj život točil jak na houpačce a já suverénně razila heslo "Od průseru k průseru na věčné časy a nikdy jinak!" Nakonec jsem si na to zvykla a žádná kalamita mě nedokázala zaskočit.
Loňský rok byl výjimkou. Nic se nestalo, život plynul klidně, ba až moc klidně a já doufala, že se vše obrací k lepšímu. Po prvním pololetí jsem si na to zvykla a do tohoto roku jsem vstupovala v pohodě a s přesvědčením, že už se nemůže nic stát. Zkrátka a dobře jsem usnula na vavřínech.

Říkejte mi "babi"

Není to tak dávno (přesně jsou to bez jednoho dne dva roky), jsem se tady chlubila, že jsem se stala demobabkou. Moje demoverze končí a já už jedu na ostro...

Simona *25.2.2018, 49 cm, 3,35 kg

Malé ohlédnutí za rokem 2017

Tož, vážení přátelé, ano…. pardon, znovu…

Tož, vážení přátelé, jo. (Dcerky, když byly malé, jsem učila, že se říká ANO a nikoliv JO. Vnoučata budu učit, že se říká JO a nikoliv ANO. Nějak se to slůvko poslední dobou pro mne velmi zvulgarizovalo…)

Do roka a do dne...

Přesně před rokem jsem se rozhodla zaměnit svoje příjmení za příjmení mého drahého polovičky. Na závěr tohoto prapodivného obřadu jsem provedla promyšlený a přesně mířený hod.

11. 11. 2016

Asi na té pověře něco málo bude

Rozvážně nerozvážný čin...

Já se v životě moc nenudím a tak moc bych přitom chtěla. Ale co chci, když už  dvacet let sdílím společnou domácnost se svým drahým polovičkou. S ním se ani moc nudit nedá, což mne leckdy docela mrzí.

Naše dvacetileté soužití se posunulo do další úrovně. Když se drahý polovička v létě málem přizabil a měla jsem problémy, jako cizí osoba, se za ním dostat do nemocnice, začali jsme uvažovat, co s tím.

A včera jsme realizovali nápad, který vzniknul už před mnoha lety a jehož realizaci jsem se mnoho let usilovně bránila.   

Snad to nebyl po tak krátké známosti nerozvážný čin…

Demobabka

Kromě toho, že už tolik let žiju se svým drahým polovičkou, na tom nemám jiné zásluhy. Ale protože těch let už bylo opravdu mnoho, dovoluji si se prohlásit právoplatnou a plnohodnotnou demobabičkou!

Natálka *26.2.2016, 49cm, 4 kg

Konečně si můžu odlakovat nehty, zahodit lodičky na megakramfleku, uvázat šátek na babku a koupit si bačkory na přezku.... :D