Moucha děkuje za pozornost a přelétá...

 K tomuto kroku jsem se odhodlávala poměrně dlouho. I teď to dělám nerada, ale už asi nastal ten správný čas. 

S každým Letem Mouchy (i těm, co jim předcházelo) jsem se mazlila a ladila ty nejtitěrnější detaily, aby blog vypadal k obrazu mému. Let Mouchy II vydržel přes sedm let a to už si na něj jeden zvykne. 

Jenže jak život plynul, tak se do Mouchy dostaly i události, které mě mnohdy rozlístostní tak, že už se mi nechce dál psát. Odchodů a ztrát bylo za ty roky dost a dost.

Takže odcházím dál a tímto Let Mouchy II pověsím na hřebíček - ale ne moc vysoko, abych dosáhla. Přeci jen se za ty roky stalo i pár úžasných věcí...

Každopádně nechci zapomenout ani na špatné a už vůbec ne na dobré. Mějte se krásně a jestli budete mít náladu na pár plků bez informační hodnoty, přijďte pobejt. 

Majča

Pro Majču a její tři sourozence si jejich Mamusha vybrala místečko na zahradě u naší garáže v květnu 2009. Jedno z koťat nepřežilo první měsíc, Lucinku někdo otrávil v jejím roce a Majča s Vildou si žili snad spokojeným životem krmené, vykastrované kočky, které měli vždy zaručenou veterinární péči. Vilda to někdy kolem svých 12tých narozenin nezvládnul a přešel přes Duhový Most za Velkou Kočkou. Majča zůstala sama a zatím se zdá v pohodě. Přeju jí moc zdavíčka do dalších let. Pomůžu jí, jak jen budu moct... 

Cesta k Velké Kočce

 Dnes za cestou k Velké Kočce přešel Duhový most náš kamarád Vilda, který s námi byl přesně 12 let. Nechala ho u nás s jeho dalšími třemi sourozenci číča Mamuša. Přežili tenkrát tři - Vilda, Majča a Lucika. Lucinku někdo otrávil v jejím roce života, přišla umřít domů.... Dnes přešel Duhový most Vilda - rozhodnutí o jeho odchodu bylo pro mne strašně bolestivé, ale jediné možné, aby se dál netrápil. Do několika dní by umřel hlady... nemohl jíst ani pít. Odešel v mém náručí a už spinká pod svojí oblíbenou hrušní. Vilíčku, budeš mi moc chybět. Tvoje specifické poděkování za misku s jídlem a tvoje pomazlení bylo tak úžasné... Byl jsi velký kamarád a věřím, že jsem pro tebe udělala to nejlepší, co jsem udělat mohla. Snad tvoje cesta za Velkou Kočkou, na kterou jsem tě musela poslat, byla snadná a osvobozující. 

Kamaráde můj, budeš mi moc chybět... Byl jsi celý život velký frajer a doufám, že jsem tě stihla jako Frajera  i odejít. Pozdravuj u Velké Kočky moje další kamarády - Kryšpína, Pitríska, Myšáka, Kubičku, Tadeáška, Matýska ... a všechny další, kteří odešli a uvítají tě ve své velké kočičí smečce.

Autorita

 Héééj, kluci chlupatý, kolikrát vám mám říkat, že v kuchyni na stůl prostě nepolezete???!!!???

No tak héééééj, vstávat, to mě neslyšíte, nebo co?!?!?!?

Jistota kladivem

 Po letech zdechnul. Konečně. Nenáviděla jsem ho a jeho odchod jsem si upřímně přála. Nesnášela jsem, když byl zaprasený a musela jsem ho mýt. Než zase vypadal k světu, tak to trvalo věčnost. A dlouho mu to stejně nikdy nevydrželo, jen se kolem mihla kočka, už byl zase zasr...špiněnej.