PF 2020

Duhový most

18. prosince odpoledne přešel Duhový most k Velké Kočce za svými kamarády můj báječný a přátelský kocour Tadeáš, který mi 18 let dával denně hromadu lásky, kterou jsem mu přes největší snahu nedovedla oplatit.

 

Chybí mi víc, než jsem si to kdy dovedla představit. 

Kňava Johanna

Po odjezdu Kvíčaly na nikdy nekončící dálnice se můj muž rozhodl, že nutně potřebuji vlastní auto a abych si něco vybrala. Já si osobně myslím, že je to tak trošku blbost, ale nechala jsem se ukecat.
A vybrala jsem si. Okolí na mne kouká, jestli jsem se nezbláznila, já nechápu proč... je to přece taky maličká, červená, třídveřová holčička.

Přijela k nám z Rakouska a říkám jí Kňava nebo Johanka (Johanna se jmenovala první majitelka), která ovšem nemá s lístky na silnici nejmenší problém a pražské silnice a české dálnice zvládá bravurně.

Kvíčala

Na jaře roku 2014 mne okolnosti donutily stát se po letech opět motorizovanou dámou a pořídila jsem si krásnou maličkatou třídveřovou Pumičku, se kterou pár let celkem spokojeně brázdila naše silncie, hvozdy a tankodromy. Ano, moje maličká Kvíčalka měla určitá omezení, jako že nebylo dobře vidět na silnici díky jejím titěrným rozměrům a coby sporťáček nadskakovala i po přejetí listu, zato do zatáček mohla jezdit dvoustovkou a hodně lidí se za ní se zalíbením ohlíželo. Velkou výhodu měla také v tom, že když někdo chtěl něco odstěhovat, s lítostí jsem musela své služby odmítnout pro její nedostatečné rozměry a každý to dobrovolně musel uznat.

Babička po třetí

S mým drahým polovičkou máme dohromady čtyři děti - každý svoje dvě, ale nějak nám to nevadí a bereme to všechno za své. Máme je rádi bez rozdílu všechny a všechny bychom bez rozdílu i zflákali...
Tři z našich děťátek si pořídily vlastní děťátka - ovšem s termínem narozenin se to moc nepovedlo, to zase bude po Vánocích finanční katastrofa...

26. 2. 2016 - první holčička
25. 2. 2018 - druhá holčička
11. 3. 2019 - třetí holčička

Naše čtvrté dítko oznámilo, že tolik neteřinek mu k naplnění mateřských pudů stačí a na další holčičku se nechystá. Tož uvidíme.
Všechny maličké holčičky i jejich maminky a tatínkové jsou krásné a zdravé, takže je vlastně všechno v pořádku.
 

Střepy

Střepy prý přinášejí štěstí.

Hm. Za mnoho let mého bytí na tomto světě a v této dimenzi se mi tato teorie ještě nepotvrdila. Ale když něco rozflákám, vždy si to připomenu a vždy doufám, že to jednou prostě MUSÍ přijít a pak budu šťěstím oplývat a zářit až za druhý či třetí roh. Zatím to neprišlo...

Letošního tříkrálového večera šel naší ulicí Někdo, kdo nám štěstí přál.
A jak přál, tak učinil.
A navíc si to trojnásobně pojistil.

A já teď doufám a věřím, že štěstíčko, dokonce trojnásobné, je již na dosah.
Protože jestli ne a přijdu na to, kdo to byl, zprovodím dotyčného ze světa obzvlášť surovým způsobem. Nebo ho aspoň kopnu do koulí. Nebo vyškrábu oči. Nebo praštím klackem...

Prostě se na něj budu zlobit.

Tak tedy ŠŤASTNEJ A VESELEJ!!!