Takže pokud jste o uplynulém víkendu potkali třeba na Karlově mostě mírně obézního pána se zeleným kyblíkem a za ním se belhající stvoření s foťákem na krku, vězte, že to nebyli šílení turisté, ale moje maličkost s drahým polovičkou.
Jak jsem se zmínila, na Karlově mostě jsem už nebyla drahně let. Vlastně naposledy v době, kdy tam pouze proudily davy turistů. Zarazilo mne množství pseudoumělců, prodávající svá umělecká díla a dost jsem se podivovala i nad jinou, zřejmě velmi rozšířenou, živností:
Nakonec jsem okružní cestu vnitřní Prahou já, která dojde maximálně z parkoviště u divadla do divadla, celkem bez úhony přežila a když jsem viděla, že moje nožičky jsou jen trošku oteklé, leč vůbec nejsou ošoupané až ke kolenům, dobrovolně jsem se přihlásila na další akci.
Na příští kyblíkovou potulku se docela těším a nemíním se nechat rozladit ani tím, že zmoknu. Nikonítko už pláštěnku má a já si taky nějakou fešnou pořídím. Takovou, ve které budu vypadat jako nastávající demobabička důstojně...
Žádné komentáře:
Okomentovat