Straky si poskakují po zahradě, kterou obývá skupina domácích i polodivokých koček:
Stračí maminka a tatínek dozírají na kočky a učí svou neskutečně drzou ratolest dělat stále větší a riskantnější všivárny:
Mládě je to ještě nedocmrdlé, sotva puberťák, ale drzé je neskutečně!
Následuje hodně nečitelná fotka - nutno trošku zapojit fantazii. Nejlbíže k objektivu je
záclona, pak je kocour Mates, náleduje sklo a straka, užírající kočičí
laskominy z misky, která je na okenním parapetu. Mezi Matýskem a strakou
je vzdálenost cca 10 cm:
Blažena to stračí dovádění sleduje kousek vedle Matýska. Nevěří vlastním
očím a jen sírá. Věnujte zde především pozornost nejčastěji mytému
oknu, které je neustále zafrflané od čenichů, když kočky zapomenou a
skočej po opeřenci:
Ale bacha, taková sranda to není. Každou chvíli čekám, že při pozorování tohoto drzého ptačího divadla některou z koček skolí infarkt myokardu.
A co se ptáků týká - občas jim to u nás na zahradě taky neprojde...
Ne, že by mi pozřených opeřenců nebylo líto, je, ale na kočky se nezlobím.
Lov je jejich přirozenost a pták má šanci uletět. Pomalejší prohrává. A já obě skupiny krmím rovným dílem, kočkám kladu na srdce, ať si dávají pozor na cizí lidi a na přecházení silnice, ptákům zase radím, ať si dají pozor na kočky.
Občas ale někdo neposlechne...
Žádné komentáře:
Okomentovat