PC x NB - a hlavně jejich klábosnice

Když jsem kdysi dávno začínala laškovat s výpočetní technikou, byla to převeliká taškařice. Ale od té doby přeci jen uplynulo trošku vody a já se z naprostého začátečníka stala začátečníkem mírně pokročilým.

(retro PC - nejsem autor). Ale měla jsem podobnej, jen klávesnici dvoubarevnou, heč!

Za těch pár let jsem byla majitelkou už mnoha strojů, první roky to byly klasické PC a od začátku jednadvacátého století už jsem jen střídala notebooky. Ten můj poslední noťas (již několikátý MSI) ale pomalu (asi rok) odchází do křemíkového nebe a já už to jeho pomalu (asi rok) přemýšlím, jestli další notebook nebo jestli půjdu cestou zpět a pořídím si zase decentní věžičku, nejlépe něco jako Dell Alienware Aurora, jehož prodej skončil, ale svého času a vlastně pořád se mi moc líbí. Co se noťasů týká, na rozumný MSI nemám a nechce se mi vzít dvě služby navíc, abych na něj měla, takže budu ještě pokukovat po něčem, co mi snad dalších pár let bude dělat kamaráda. (Stejně skončím u Lenova, který si časem nakonfiguruju k obrazu svému, protože nevezmu službu navíc ani na Della!)

Každopádně o tom to nemělo být. Jak už jsem psala, noťásek už pomalu odumírá a nejenže trošku supluje rozpálenou pánev, ale už zdechá i klávesnice. Chvílemi jsem si připadala jako starý sumerský písařík, který pomocí kladiva a dláta tesal do kamene svůj blog. N, J, A a W se na monitoru objevily jen díky použití hrubé síly, mezerník přestal reagovat na cokoli včetně mého zuřivého funění. Aprotožeseminechtělopsátbezmezer, nebo-případně-místo-mezer-dělat-pomlčky, nedalo mi, než zauvažovat, co s tím. Do stávajícího noťasu nevrazím ani korunu... ale někde ve sklepě mám stařičkej počítač, který jsem ještě neodvezla do sběrného dvora...


Byl tam! A u něj bylo mnou vzorně zabaleno nezbytné příslušenství!!!

Jo, moje stará dobrá klávesnice!

 

Tady je vidět, jak jsem se nikdy nenaučila psát všemi deseti. 

Já prostě ten pravej palec používat nedovedu. 

 

A sakra... tak přesně na tohle jsem zapomněla.

Vrhnu se na zaprášenou krabici s rozličnými drobnými lecosy a tam,

zcela v koutě a omotaný mrtvolkou pavouka, byl ON!

 Protože jsem krasavice inteligenní, dedukuji, 

že mísení barev, ras a národů asi není nejlepší řešení

a tak půjde zelená na zelenou a fialová na fialovou.

Tak a teď už jen, co tomu řekne noťas...

Chachááá!!! JOOOO!

Noťas dobrý, ale já mám maličký problém. Když skoro patnáct let buším do rozličných notebookových klávesnic a najednou se mi na stole objeví takovéhle velké hovado, nestačím se divit, kolik jsem schopná za minutu udělat překlepů. 

Ale to dám...

Snad...