Král je mrtev, ať žije Král!

Minule jsem tady plakala, že můj zánovní notebook odchází pomalu, leč jistě, do křemíkového nebe. Pomalu se změnilo v rychle a skon mého počítadla byl rychlejší, než jsem čekala.
Tož tedy můj milý staroušek notebook MSI ještě zvládl přesosat data na externí HDD a pak byl uložen do brašny, protože kdoví, co kdyby třeba někdy se dal zprovoznit. A já si řekla, že budu mít teď víc času na své ostatní aktivity a nebudu vysedávat u PC a že vlastně žádný počítač nepotřebuji.

Jak jsem řekla, tak jsem udělala...

...a vydrželo mi to celé dvě hodiny.

Takže asi novej noťas, žádná velká věž... asi Lenovo nebo HP... přeci jen je to menší a skladnější. Hlavně, aby tam byla červená... tyto a další podobné myšlenky se mi honily hlavou.
A protože není od mých slov daleko k činům a protože opravdu nejsem zcela duševně v pořádku, tož vítej domů, nový společníku dlouhých nocí...

Intel Core i5 6400, naprosto báječné chlazení,
NVIDIA GeForce GTX 960, HDD + SSD, 1 128 GB + místo na další základní nezbytnosti.

 Jako bonus klávesnice hodná mých šedin a důstojného stáří...

 

...decentní krysku jsem si nechala starou...

 

Už jsem téměř zapomněla, jaký opruz je instalace systému, navíc těch šílených nových a urputně vnucovaných woken, na které jsem si za posledního půl roku ještě nedovedla pořádně zvyknout.

 Houby, chvilku... Mé duševno dostalo další zásahy.

Po nějaké době a výměně starého monitoru od starého počíadla se výsledek konečně dostavil:

 Ta plocha je naprosto šílená, ale myslím, že se k dámě mého ražení hodí a možná si jí pár dní nechám, než jí vyměním za něco decentnějšího - nebo za něco, v čem nebudu hledat ikonky.

A protože už funguje vše tak, jak má, následujících pár dní mě prosím nerušte...