Poslední opona

Moje pracovní, studijní, rodinné a kdovíjaké ještě povinnosti mne neodradily od poslední návštěvy mojí drahé Státní opery.

Poslední Turandot, poslední představení, poslední mejdan. O přestávce jsem si dala rande s panem V. Sejdeme se před pravými dveřmi hlavního vchodu do historické budovy o první přestávce prvního představení ve zrekonstruované Státní opeře. Snad se toho dožijeme. A pokud ano, tak určitě přijdu. A ráda.

Děkuji všem zúčastněným za báječné představení, které nenarušila ani kolize s kulisou na jevišti a nedostatečně vyjetým schodištěm.  Nevadilo ani upadnutí pána sboru na jevišti - i přesto, že vás všechny dobře znám, připadalo mi díky tomu představení takové... lidštější. Snad jen nakonec dámy a pánové orchestru mohli posečkat, než padne poslední opona...

V narvaném hledišti jsem neviděla mnoho známých tváří, ale doufala jsem, že to dám i sama. Chvilku to trvalo, protože vůkol bylo mnoho cizinců, neznajíc naší situaci, ale standing ovation při posledním představení být musel.  A byl. 

Půl hodiny před začátkem už bylo v hledišti docela plno

Potom už jen pár fotografií a objetí na jevišti a posezení v rekvizitárně a divadelním klubu, které se protáhlo do časných dopoledních hodin.

Poslední snímky po představení

Maskot divadla pan K.... a jeden z posledních pohledů do hlediště

Bylo s vámi fajn. Dávejte na sebe pozor - a hlavně ty, Barunko!

Držte se. Už nikdy nebudu patřit mezi vás, ale budu vás stále z povzdálí a z druhé strany sledovat.

Ale nikdy neříkej nikdy...

Takže kdoví...