Přes veškerou nepřízeň počasí a záplavy naše Blažena oznámila, že je
jí to všechno srdečně jedno a že má narozeniny a že chce dárek a basta.
No ani náhodou, nemám na to čas ani peníze - snažila jsem se jí naznačit.
No to ani náhodou, udělej si to jak chceš, chci dárek.
Když jsem jí
(vzpomínajíc na Škopkovou) oznámila, že na ní kašlu a že nic nedostane, zatvářila se divně a já proto zcela dobrovolně musela začít přemýšlet, čímže toto zlotřilé, neskromné, drzé, sebestředné a rozmazlené koče obdaruji.
Vzhledem k siutaci, že doma máme vícehlavý zvěřinec, není možné k takovéto situaci použít kočkohračku, kočkopamlsek či olivy s ančovičkou, páč o to se servou všichni tři.... A pak mne napadla jediná věc, o kterou pánové nejeví zájem, ale Bláža si to docela užívá...
 |
| No konečně, to jsem se načekala!!!! |
 |
| Vajíčko můžu... nejdřív ho naklepu |
 |
| Pak oblížu.... |
 |
| ... prokousnu.... |
 |
| žloutek je nejlepší... dobrý je to... |
 |
| No tak mi to koukej navalit častějc... nebo se naučím otevírat ledničku! Přece nebudu čekat na dalšího Medarda, až budu mít zase narozeniny. A už vůbec o mně nepiš takový nepravdy, jako že jsem zlotřilé koče... já, taková milá a skromná kočička, která se krčí v koutku... že se nestydíš, takhle mě pomlouvat! Možná brnknu ochráncům zvířat, že jsem týraná... |
Myslím, že ji taky přinesu vajíčko. Chci to vidět. :D
OdpovědětVymazat