Maminka se v lednu dozvěděla, že má velmi pokročilou rakovinu prsu. Od února do konce dubna podstoupila několik chemoterapií, aby bylo bujení zastaveno a mohla 6. května nastoupit do nemocnice, kde jí byla 7. května provedena ablace prsu. Její muž a můj skorotatínek, se kterým je už hodnou řádku let, který jí byl v nemoci oporou a který vždy kypěl zdravím a dobrou náladou, nekuřák, sportovec, se 29. dubna dozvěděl, že má pokročilou rakovinu jícnu. 5. května, den před nástupem maminky do nemocnice, ho ranila mrtvice - naštěstí záchranka přijela brzy a tak nedošlo k většímu poškození, ale léčba jícnu se tím o několik drahocenných dní odložila.
Včera jsem byla za maminkou v nemocnici a ta se mne zeptala, co bych si přála ke svým zítřejším narozeninám.
Mám jen jedno jediné přání a doufám, že se mi splní.
Jenže je škoda, že se to nedá koupit...
Jo, někdy je život k nepřežití.... ať vše dopadne, jak nejlíp to půjde!!!
OdpovědětVymazatAlfo, přeji ti k těm zítřejším narozeninám hodně naděje a síly pro tvé blízké!
OdpovědětVymazatNa tváři lehký smích, hluboký v srdci žal... nebo spíš strach, snad se s tím dá žít... Stále si ale nepřipouštím, že by to všechno nemělo dobře dopadnout, mají ještě čas... i když ta Zubatá si vybírá i mnohem, mnohem mladší... Každopádně moc děkuji za přání.
OdpovědětVymazatJe to náročné... někdy z toho pekelně bolí dušička.
OdpovědětVymazat