Požádala jsem jí, aby předala dopis Josefu Novákovi. Chvíli si obálku soustředěně
prohlížela a poté z její tlamičky vypadl skvost:
„Já nevím, pro koho
to je, já tady znám několik Nováků. Nahoře sedí Jaroslav, vedle Pepa a ve
druhém patře Petr… ale Josefa neznám ani jednoho.“
XD Začínám mít tu slečnu ráda.
OdpovědětVymazatVždy mě pobaví a zvedne mi jak náladu, tak sebevědomí. :D
Kdyby nebyla tak unylá a drzá, tak by mi jí bylo i líto... Ale když se blbost vede ruku v ruce s blbou povahou, už ji litovat ani nedokážu.
Vymazat:-D Alfo, díky, opět si mně vylepšila mojí hluboce pokleslou náladu!! (Ne, že bych ti tedy záviděla tu spolupráci.)
OdpovědětVymazat