Lidé jsou dnes hrozně netolerantní. Dáš jednomu, jen tak maličko, skoro náznakově, po hlavě, a on by se proto chtěl, malichera, hned vážně prát...

Tolik různých bločků za tolik let! Kolik jich vlastně bylo? Suchým hadrem to kdysi na sklonku minulého tisíciletí začalo, pokračovalo se přes Bublající bahno, Zapíchnutý vidle ... a skončilo to u Letu mouchy. Let mouchy I má už bohužel přeplněnou databázi a tak svým tlacháním plním Let mouchy II.

středa 30. června 2021

Moucha děkuje za pozornost a přelétá...

 K tomuto kroku jsem se odhodlávala poměrně dlouho. I teď to dělám nerada, ale už asi nastal ten správný čas. 

S každým Letem Mouchy (i těm, co jim předcházelo) jsem se mazlila a ladila ty nejtitěrnější detaily, aby blog vypadal k obrazu mému. Let Mouchy II vydržel přes sedm let a to už si na něj jeden zvykne. 

Jenže jak život plynul, tak se do Mouchy dostaly i události, které mě mnohdy rozlístostní tak, že už se mi nechce dál psát. Odchodů a ztrát bylo za ty roky dost a dost.

Takže odcházím dál a tímto Let Mouchy II pověsím na hřebíček - ale ne moc vysoko, abych dosáhla. Přeci jen se za ty roky stalo i pár úžasných věcí...

Každopádně nechci zapomenout ani na špatné a už vůbec ne na dobré. Mějte se krásně a jestli budete mít náladu na pár plků bez informační hodnoty, přijďte pobejt. 

pondělí 31. května 2021

Majča

Pro Majču a její tři sourozence si jejich Mamusha vybrala místečko na zahradě u naší garáže v květnu 2009. Jedno z koťat nepřežilo první měsíc, Lucinku někdo otrávil v jejím roce a Majča s Vildou si žili snad spokojeným životem krmené, vykastrované kočky, které měli vždy zaručenou veterinární péči. Vilda to někdy kolem svých 12tých narozenin nezvládnul a přešel přes Duhový Most za Velkou Kočkou. Majča zůstala sama a zatím se zdá v pohodě. Přeju jí moc zdavíčka do dalších let. Pomůžu jí, jak jen budu moct... 


pátek 21. května 2021

Cesta k Velké Kočce

 Dnes za cestou k Velké Kočce přešel Duhový most náš kamarád Vilda, který s námi byl přesně 12 let. Nechala ho u nás s jeho dalšími třemi sourozenci číča Mamuša. Přežili tenkrát tři - Vilda, Majča a Lucika. Lucinku někdo otrávil v jejím roce života, přišla umřít domů.... Dnes přešel Duhový most Vilda - rozhodnutí o jeho odchodu bylo pro mne strašně bolestivé, ale jediné možné, aby se dál netrápil. Do několika dní by umřel hlady... nemohl jíst ani pít. Odešel v mém náručí a už spinká pod svojí oblíbenou hrušní. Vilíčku, budeš mi moc chybět. Tvoje specifické poděkování za misku s jídlem a tvoje pomazlení bylo tak úžasné... Byl jsi velký kamarád a věřím, že jsem pro tebe udělala to nejlepší, co jsem udělat mohla. Snad tvoje cesta za Velkou Kočkou, na kterou jsem tě musela poslat, byla snadná a osvobozující. 

Kamaráde můj, budeš mi moc chybět... Byl jsi celý život velký frajer a doufám, že jsem tě stihla jako Frajera  i odejít. Pozdravuj u Velké Kočky moje další kamarády - Kryšpína, Pitríska, Myšáka, Kubičku, Tadeáška, Matýska ... a všechny další, kteří odešli a uvítají tě ve své velké kočičí smečce.

čtvrtek 4. února 2021

Autorita

 Héééj, kluci chlupatý, kolikrát vám mám říkat, že v kuchyni na stůl prostě nepolezete???!!!???

No tak héééééj, vstávat, to mě neslyšíte, nebo co?!?!?!?

čtvrtek 28. ledna 2021

Jistota kladivem

 Po letech zdechnul. Konečně. Nenáviděla jsem ho a jeho odchod jsem si upřímně přála. Nesnášela jsem, když byl zaprasený a musela jsem ho mýt. Než zase vypadal k světu, tak to trvalo věčnost. A dlouho mu to stejně nikdy nevydrželo, jen se kolem mihla kočka, už byl zase zasr...špiněnej.

pondělí 2. listopadu 2020

Smečka opět v plném počtu

 Vítej doma, milý malý kamaráde. 

V neděli 1. listopadu se naše smečka zase dostala na počet tří. Je to zvláštní pocit. Před rokem s námi byla Blaženka, Tadeáš a Matýsek a teď už je to Blaženka, František a Joaquín. Joaquínek je prcek naprosto úžasnej a i když na sebe se starousedlíky občas syčí, pokukují po sobě a myslím, že budou brzy kamarádi. Jen je problém se jménem, naše malá vnučka kočičkám říká Báža, Faša a Donda, tak možná že nakonec z Joaquínka bude Toníček. Zatím je to jedno, protože já mu stejně říkám Broučku, Tymalejuličníku, Plyšáčku, Nezmare a podobně. Ale o jméně to není. Joaquínek Rosa Fria vypadá spokojeně, baští a blbne jak o život a je to neskutečný mazlík. A zvědavec...

 Joaquín Rosa Fria, nar. 27. 7. 2020

úterý 6. října 2020

Jak dát kočce tabletku

Na internetu koluje hromada vtipů o tom, jak dát kočce tabletu. Já na to mám vlastní, léty osvědčený postup:

Počkám, až kočka usne. Když tvrdě spí, přijdu k ní, andělským hlasem na ní šeptám a něžně jí hladím po tělíčku. Kočka se pomalu probudí, protáhne se a zívne. A to je ta pravá chvíle, kdy kočku chytím pod krkem, priškrtím jí a hodím jí tabletu do otevřeného chřtánu. Kočka se nasere, vzteky polkne a já vítězoslavně prchám z bojiště.

Na našeho Fanouška to ale neplatí... 

Ten kocour je nějaký divný, nevím, jestli se nemám začít bát.... :D

pátek 2. října 2020

Kluk jak buk

"Doma mi říkají, že už jsem velkej kluk, protože mám dneska první narozeniny. Prej mi je rok a že kvůlivá tomu jsem dostal hromadu kuřecích srdíček a pískací kuře a peříčka na klacku a novou sadu motýlků, kterým můžu urvat křídla!"


"Chci mít každej den první narozeniny!"

úterý 22. září 2020

Pakt o paktu budoucím

Jmenuji se Miky Lucky Life, ale doma mi většinou říkají Fanoušku, Fando a když zlobím, což mi jde, tak Františkunesermě. 2. října mi bude už rok, tak jsem velkej chlapík. Mám spolubydlící skoro šestnáctiletou Sibiřku, ale ta už si se mnou nechce moc hrát a už vůbec ne strhávat záclony, když se k nám domů dostane moucha nebo můra. Dvounožci mi slíbili, že začátkem listopadu dostanu kámoše, který mi s demolicí bytu pomůže, tak už se moc těším.