Kolečka

Všichni jsme více či méně tušili, že to dřív nebo později přijde. A už je to tady...

Poslední dobou se mi zdá, že to všechno utíká rychleji, než je snesitelné a protože mě mí milí a blízcí začali opouštět, dost často se vracím ve vzpomínkách na doby dávno minulé a s nostalgií a slzou v oku vzpomínám a stávám se pro své okolí poměrně nebezpečnou.
Můj drahý polovička dobře ví, že oproti jiným ženám nemusím mít až tak všechno hned (takže na dodělání koupelny už čekám osmým rokem, ale trpělivost nepatrně dochází, takže možná za rok-dva už začnu netrpělivě pořvávat...), ale když někdy prohlásím, že TOHLE musím mít HNED, tak všichni v mém okolí vědí, co takové HNED znamená.

Na začátku května jsem svému okolí oznámila, že chci HNED a OKAMŽITĚ svého stařičkého Altixe (Altix altissa V), kterého mi kdysi před mnoha a mnoha lety, někdy před třičtvrtě na jednadvacáté století, dal tatínek, který mi odešel před rokem. Bohužel se Altix nenašel - díky několikerému stěhování se zřejmě ocitl v černé díře a kdoví, zda se z ní ještě někdy vrátí.
Ale to neřešilo HNED, takže neprodleně začalo pátrání na aukro, paladix a kdovíkde ještě a do několika dnů jsem se stala majitelkou několika starých skel.
Je to jiné a není to to, co to kdysi bývalo. Starý na novým je jiný, než nový na novým nebo kdysi starý na starým.
Ale to hraní si, nostalgie se taky vyřádí... a hlavně kolečka!

Carl Zeiss Jena - Tessar 2,8/50 M45
redukci jsem koupila zatím obyč, bez optiky, takže nezvládá nekonečno

Nevydržela jsem čekat na příznivé světlo a musela jsem ihned otestovat...
Snímky jsou jen zmenšené, bez úprav. Foceno narychlo ze zvědavosti, na plnou díru, protože jsem se ještě nerozhodla, jakým z mnoha způsobů zaňoumnu kolíček clony, nastavovala jsem jen ISO a čas.

Straré sklo na novém těle vypadá poněkud divně...

Tadeáš musel pózovat, nadšením moc neoplýval a nebyl chvilku v klidu

Nakonec došlo i na pohled z okna, byť za nepříznivého světla. Ty červené fleky jsou Kvíčala

A budou i kolečka...